Projekty

Evropská dobrovolná služba: 1.9.2015-31.8.2016

Článek září/2015

Říká se, že za každým jménem se skrývá příběh, mé je Jennifer, ale pro blízké přátelé jsem Jenny nebo Jenn. Pocházím z malého městečka zvaného Argentona, nacházejícího se kolem 35 km od Barcelony v Katalánsku.

Je dost náročné vysvětlit, kdo jsem, protože se pořád snažím najít tu správnou odpověď. Ale pokusím se ze všech sil poodhalit něco o sobě.

Před pár lety jsem zjistila, že jediný člověk, se kterým musím být nevyhnutelně, jsem a budu jenom já a nejlepší způsob jak to zvládnout nebo ještě líp, užít si to, je pracovat na sobě a stát se nejlepší možnou verzí sebe sama. Abych dosáhla svého cíle, rozhodla jsem se nepřidat se k lidem, kteří hromadí materiální statky a peníze nebo vydělávají obrovské sumy bez toho, aby je pak zužitkovali na něco příjemného. Nakonec jsem dospěla k rozhodnutí, že jediné, co chci hromadit, jsou vědomosti, ty prchavé, nehmotné věci, které můžou osvobodit mou mysl a moje vědomí. Zajímavé je, že tenhle způsob života vám přinese možnost prožít věci, které jsou k nezaplacení a změní váš pohled na svět. A to je přesně ten typ bohatství, které bych chtěla získat.

Po ukončení mých studií, jsem cítila, že chci zkusit něco nového, nějakou výzvu a taky jsem chtěla dojít k další formě sebepoznání, otestovat se, zjistit, kde jsou moje hranice a Evropská dobrovolná služba je skvělou možností k dosažení mých očekávaní.

Říká se, že cestování otevírá mysl, tak tedy jsem přicestovala k vám do Ivančic, 1500 km od domova, s touhou, aby mi tato země pomohla dozvědět se něco o sobě a nasměrovala mě dalším směrem. Doufám, že poznám lidi, jejich kulturu a najdu tady podnět pro novou věc. Jsem si jista, že tohle je přesně to místo a ten správný čas a věřím, že tahle zkušenost bude nějakým způsobem důležitým průlomem v mém životě a pozmění moje chápaní světa.

Článek srpen/2016

Dostala jsem zápisník, kde jsem si zapisovala pocity a myšlenky, které pro mě během uplynulého roku měly význam. Když si je teď pročítám, uvědomuji si, že ten rok byl plný změn, ale nejvíc cítím, že jsem se změnila já uvnitř.

Nová kultura, nový jazyk, noví lidé, intenzita, nové zážitky, cestování, objevování. To jsou možná slova, která by mohla popsat celou EDS (Evropskou dobrovolnou službu), ale to, co je dělá výjimečnými je, že jejich význam závisí na osobě, která je prožívá. V mém případě obzvláště, protože jsem se chtěla přiblížit nové kultuře, co nejvíc to šlo.

Popravdě řečeno, měla jsem neskutečné štěstí, že jsem byla obklopena úžasnými lidmi, kteří mě uvedli do světa jejich kultury a ukázali mi ji přirozeně. Skrze privilegovanou perspektivu, ke které nemáte přístup, když jste jenom obyčejný turista.

Skrze kontrast mezi mým domovem a mou adoptivní zemí rostlo moje „já“ a moje osobnost se rýsovala, uspořádal se mi žebříček hodnot a já se naučila, co je skutečně důležité.

Díky zkoušení různých životních stylů jsem našla ten nejvhodnější pro mne. Teď, se mohu cítit dobře a být spokojená se sebou. Tohle byl jeden z mých osobních cílů už dlouhou dobu.

Existuje místo v této zemi a lidé, kteří se stali mou součásti, součástí toho, kdo jsem. Proto bude velmi těžké říct sbohem. Ale to je život, musíme jít dál. Tady jsem se zocelila, cítím se motivována a připravena na další cestu k poznávání sebe sama a k dosažení mých nových cílů a nových výzev.

Myslím, že tato zkušenost jednou z těch, které si budu pamatovat celý život. A já vím, že navždy budu s láskou vzpomínat na tuto zemi a lidi, které jsem zde potkala.